![]() | Jméno: Santiago Canizares Ruiz |
| Přezdívka: Caněte | |
| Narozen: 18. prosince 1969, Madrid, Španělsko | |
| Výška: 181 cm | |
| Váha: 78 kg | |
| Přednosti: reflexy, zákroky zblízka, postavení na brankové čáře | |
| Slabina: někdy špatně vyběhne proti vysokým míčům | |
| Úspěchy: mistr Španělska 1995, 1997, 2002, Španělský pohár 1999, Španělský superpohár 1999, zlato z olympiády 1992 |
V historických tabulkách to stojí černé na bílém: Canizares je trojnásobným mistrem ligy. On sám tvrdí, že v uplynulé sezóně byl mistrem poprvé. Jak to? Ty dva předchozí tituly nepočítá. Vyhrál je Real Madrid, on zahříval lavičku.
Tedy do třetice všeho dobrého. V jeho případě to platí dvojnásob. Rok 2002 byl třetím rokem v řadě, kdy byla Valencia a Canizaresem v brance krůček od velkého triumfu. V předchozích dvou letech dvakrát postoupila do finále Ligy mistrů. Dvakrát prohrála. Na třetí pokus opanovala Španělsko.
Canizares nenávidí porážky. Kdykoliv je na straně poražených, těžko zkrývá zklamání. Když se Valencia stala 5. května 2002 mistrem Španělské ligy, dalo se čekat, že bude běhat od jednoho konce k druhému, skočí mezi diváky, nechá se nosit na rukou, vběhne zpátky na trávník, udělá hvězdu, salto, hvězdu... Jenomže tak to vůbec nebylo.
Daleko víc než bezbřehá radost se v jeho tváři zračila úleva, obrovská úleva, když po utkání, které rozhodlo o zisku titulu, ochotně rozdával rozhovory. Obava z toho, že by opět mohli klopítnout v cílové rovince, byla prvděpodobně větší, že ve Valencii navenek připouštěli.
Canizares, světová špička mezi brankáři, rozhodně nepopírá tradici, podle které je každý brankář tak trochu šílenec. Ve skutečnosti ale kandidátem na lůžko v psychiatrické léčebně vůbec není. Pravda je, že když vytřeštěným a pekelně soustředěným pohledem sleduje každé hnutí na hřišti, je snadné si to promyslet.
